Části obce

Klečaty


Klečaty
Informace
Obec Klečata byla založena v 11. nebo ve 12. století. Původně byla osadou obce Zálší. Od roku 1877 jsou Klečata samostatnou obcí. Od prvopočátku až do roku 1354 náleží Klečata rodu Vítkovců z Prčic, pánů z Hradce, dále rodu Vítkovců, pánů z Třeboně. Asi po 100 letech, roku 1466 je prodali příbuzné větvi pánů z Rožumberka. Rožumberkové blatské vesnice po částech prodávali, až je roku 1586 skoupil a spojil v takzvané panství Zálší vladyka Jiří Vratislav z Mitrovic. Tento rod udržel toto panství až do zrušení roboty roku 1848.
Podle berní rule z roku 1654 náleží Klečata do kraje bechyňského. Od roku 1877 jsou samostatnou obcí s prvním starostou Františkem Žákem z čp. 1. Název obce Klečata je údanlivě odvozen od kleče, zakrslé borovice, která dosud na blatských pastvinách a bývalých rašeliništích roste.
Podle berní rule č. 4 z roku 1654 uchovávané v zemském archivu v Praze, a podle Vizitační tabule z roku 1713 fascikl kraj budějovický č. 18, jsou známa jména majitelů obce: Žák Jakub, Petřička Adam, Vondrášek Matěj, Vítů Matěj, Chalupský Petr, Vandovský Jan, Slípka Tomáš, Kubeš Matěj, Mikeš Matěj, Matouš Pavel a Jindra Martin. Jedenáct starých rodů.
 
Náves
Klečatská náves je nepravidelného trojúhelníkového tvaru, pěkně zatravněná. Uprostřed je kaple sv. Trojice postavená kolem roku 1800. Prodejna z bývalého hostince a při ní společenská místnost a hasičská schráň. Zůstal rybník zvaný „Piján“. Po založení JZD byla rozbourána kovárna a k ní patřící budovy pro kováře. Rovněž u Hostince u Svobodů byly rozbořeny hospodářské budovy a vznikla pěkná náves s vyasfaltovanými vozovkami.
Obec měla 42 popisných čísel, rozbořena jsou čp. 8, 15, 20 a 21, čp. 4 u Vítů zatím neobydleno a 16 popisných čísel vlastní chalupáři, většinou Pražáci. Čp. 16 má prodejna.
 
Kaplička
Kaplička stojí uprostřed návsi zdejší obce. Byla postavena kolem roku 1800 za konšela Jakuba Žáka. Je zasvěcena Největší Trojici. Roku 1903 byla opravena do nynější podoby. Tehdy byly do oltáře také vsazeny ostatky svatých a první mše svatá zde byla sloužena 1. června 1903 P. Josefem Krbcem, zdejším rodákem z čp. 4, tehdy farářem na Bílé Hůrce. Starý zvonek byl za první světové války, roku 1917, zabrán k účelům válečným. Po válce, roku 1920, byl po sbírce mezi zdejšími občany zakoupen nynější zvonek za 108 Kč. U severní zdi kapličky byl v roce 1920 postaven pomník zdejším zemřelým a padlým vojínům v první světové válce. Náklad na pomníček byl opatřen sbírkou u místních občanů. Dne 23. května 1937, na den Největší Trojice, byla zde poprvé od založení zdejší kapličky slavena pouť. První poutní mši svatou sloužil administrátor zálešské farnosti Páter Josef Hlavnička. Od tohoto roku je vždy na svátek Největší Trojice poutní mše svatá ve zdejší kapličce sloužena. Do roku 1945 P. Josefem Hlavničkou – zakladatelem, a od roku 1946 správcem zálešské farnosti P. Františkem Kašparem, dále pak P. Kozelským, P. Osovským. Před rokem 1991 zde nebyly mše svaté P. Heverou slouženy. Ažpo nastoupení P. Sasiny byla mše svatá znovu obnovena a dále sloužena P. Vlčkem, P. Kročilem a v roce 2001 10. června kaplanem z Týna nad Vltavou P. Szkobalem. I přes deštivé počasí byla hojná účast a P. Piotr Szkobal byl mile překvapen. V roce 1986 byla provedena generální oprava kapličky. Měděným plechem byla oplechována věž, dán nový krov a krytina, doplněna schránka ve věži a na cihlovou dlažbu položeny nové dlaždice. Při poutní mši svaté, 10. června 2001, byla provedena sbírka na mřížové dveře, vybráno 3070 Kč a 24. června, na svátek Jana Křtitele, mřížové dveře zasazeny. Práci provedli místní občané.
 
 
 
 
Klečaty z ptačího pohledu
 
 
Přílohy k článku
Jméno souboru Popis Velikost
klecaty-03.jpg 2508.4 Kb
klecaty.doc 55.8 Kb

Zálší

Zálší
 
      První zmínka o obci Zálší se v historických pramenech objevuje v první polovině 14. století.Obec Zálší spolu s blízkými Borkovicemi, Mažicemi, Svinami, Svinkami a Vlastiboří prodal roku 1354 Oldřich mladší z Hradce bratřím Petrovi, Joštovi a Oldřichovi z Rožmberka.Ti nově nabitá sídla přičlenili ke svému panství Dolní Bukovsko.
 V průběhu 16. století se vesnice Zálší stala součástí statku Bzí.Roku 1586 koupil Zálší Jiří Wratislav z Mitrovic a jeho potomci pak zdejší statek vlastnili až do pozemkové reformy roku 1923.Obec Zálší a Klečaty byly v roce 1995 vyhlášeny Vesnickou památkovou rezervací.                             
 
Půdorysným historickým jádrem obce Zálší je lichoběžníková náves, původně se třemi rybníčky.Později na západní straně návsi vznikl „ vrchnostenský prostor „ se zámkem, farním kostelem – kaplí a rozsáhlým hospodářským dvorem.Předchůdcem dnešního zámku byla renesanční tvrz.Na rekonstruované zámecké fasádě můžeme obdivovat sgrafitovou bosáž.Zámecká kaple sv. Václava ( 1640 ) vznikla v pozdně renesančním duchu.Zámeček byl v roce 1724 barokně přestavěn, vzniklo dlouhé východní křídlo, na které navázal prostý barokní kostel Navštívení Panny Marie.K budově zámku je připojena původně klasicistní fara.Na jihozápadním okraji návsi můžeme obdivovat zachovalou patrovou sýpku.
           Při návštěvě obce budete obdivovat nevtíravou krásu dochovaných lidových staveb v tzv. selském baroku.V jižní části návsi je opravená neorománská kaplička sv.Jana
Z obce pocházel zednický rod Šochů, který vtiskl osobitou tvář mnoha stavbám zdejšího blatského kraje.
Jan Šoch /* 1798 – 1869/

František Šoch /*1828 – 1874/                                                                              

Přílohy k článku
Jméno souboru Popis Velikost
zalsi-02.jpg 2479.2 Kb
zalsi-03.jpg 2417.8 Kb
zalsi.doc 54.8 Kb